Rewrite letters from the image.
 
 
detail

Soukromí provozovatelé dobře slouží uživatelům vody i veřejné správě

Úkolem orgánů veřejné správy po celém světě zpravidla je zajišťovat dodávku pitné vody a čištění odpadních vod. Tyto služby musejí být kvalitní, spolehlivé a cenově optimalizované tak, aby odpovídaly jak potřebám odběratelů, tak orgánů veřejné správy. Jednou z možností, kterou v souvislosti s poskytováním těchto služeb mají orgány veřejné správy k dispozici, je jejich zajištění prostřednictvím najaté soukromé firmy.

V rámci internetové prezentace asociace AquaFed naleznete celou řadu příkladů z celého světa a výhod, jež s sebou nese zajišťování veřejných vodovodních služeb a čištění odpadních vod soukromou profesionální firmou. Dobře fungující veřejné služby jsou takové, které mají dobré výsledky souběžně v mnoha oblastech. Například zlepšení přístupu k pitné vodě a zlepšení úrovně služby pro odběratele je stejně důležité jako efektivní řízení vodáren a čistíren odpadních vod. V této sekci budeme tedy postupně představovat řadu praktických příkladů soukromého řízení vodárenských a čistírenských služeb, ilustrujících dobré výsledky spolupráce veřejných orgánů a soukromých provozovatelů. Příklady pocházejí z různých koutů světa a dokládají velkou rozmanitost soukromých společností.

Tento vzorek samozřejmě nepřináší vyčerpávající pohled na výkonnost všech soukromých vodohospodářských společností sdružených v asociaci AquaFed. Ne všichni soukromí provozovatelé mají tak dobrou výkonnost, jak popisují dále uvedené příklady. Jednoznačně z nich ale vyplývá, že za vhodných podmínek jsou orgány veřejné správy a uživatelé vody schopni získat od soukromých provozovatelů velmi kvalitní služby. Existuje celá řada dalších příkladů s podobnými výsledky.


Kdo jsou soukromí provozovatelé vodovodů a kanalizací - členové AquaFed


AquaFed je mezinárodní asociace soukromých provozovatelů vodovodů a kanalizací reprezentující soukromé společnosti, které zajišťují služby v oblasti vodovodů a kanalizací pro veřejnou správu. Členy asociace jsou provozovatelé všech velikostí, vlastnění buď místními nebo mezinárodními majiteli, kteří působí asi ve čtyřiceti zemích. Členové asociace obsluhují většinu odběratelů, jimž vodu dodávají soukromé společnosti pověřené a regulované státem. Jedná se o provozovatele s tisícovkou nebo několika tisícovkami odběratelů, ale i o dodavatele pro stovky tisíců, milióny nebo dokonce desítky miliónů lidí.

Členem AquaFedu mohou být provozovatelské podniky, kterým byl výkon veřejných služeb svěřen státem (ústředními státními orgány, orgány místní samosprávy, vodohospodářským úřadem) na základě smlouvy o spolupráci veřejného a soukromého sektoru (PPP, neboli public-private partnership) nebo na základě licence o dodávce pitné vody a čištění odpadních vod pro obyvatelstvo. Svou činnost v této oblasti vykonávají podle pokynů orgánů veřejné správy a pod jejich kontrolou.

Orgány veřejné správy tímto způsobem využívají soukromé provozovatele jako nástroj k uplatňování své vodohospodářské politiky.


Soukromý provozovatel – jedna z možností, jak zajistit kvalitní služby


Varianta ke zvážení

Orgány veřejné správy, které odpovídají za dodávku pitné vody a čištění odpadních vod obyvatelstvu a dalším uživatelům vody, mají několik možností, jak zajistit provoz těchto služeb. Buď mohou tyto služby provozovat vlastními silami vytvořením vlastního provozovatele (interní řízení), pověřit vnějšího provozovatele, nebo vytvořit společný podnik s externím provozovatelem. Externím provozovatelem může být veřejná organizace nebo soukromá společnost. Každá z těchto variant může mít podle různých okolností dobré nebo špatné výsledky. V případě externího provozovatele (soukromého či veřejného) jsou základními faktory úspěchu zejména jeho schopnosti, kvalita veřejné vodohospodářské politiky, trvalá politická podpora a především dobrá organizace vztahu mezi veřejným orgánem a provozovatelem (nebo provozovateli).

Soukromí provozovatelé jako zprostředkovatelé změny

Aby orgány veřejné správy dosáhly požadovaných výsledků své vodohospodářské politiky, musejí identifikovat své záměry, zmobilizovat vhodné prostředky a zadat provozovateli (provozovatelům) odpovídající provozní cíle. V případě soukromých provozovatelů jsou tyto cíle stanoveny prostřednictvím smlouvy o spolupráci veřejného a soukromého sektoru (PPP) nebo provozní licence a příslušných předpisů. Cíle jsou obvykle měřitelné a časově vymezené a téměř jistě se budou v průběhu času vyvíjet. Jakmile je dosaženo výchozích cílů nebo dojde ke změně záměrů, může orgán veřejné správy určit nové cíle.

Regulovaní soukromí provozovatelé jsou zprostředkovateli změny, jež slouží ke zvýšení kvality a efektivity poskytovaných služeb. Nelze je činit zodpovědnými za stav služby na počátku smluvního nebo licenčního období a nemohou nahrazovat orgány veřejné správy. Jejich povinností je, aby došlo k pokroku ve službě oproti situaci na počátku jejich závazku.

A v tom právě spočívá hodnocení výkonu provozovatele. Je schopen efektivně řídit změnu a zlepšit kvalitu poskytovaných služeb? Uvedené příklady popisují zlepšení, k nimž došlo za určitou dobu, nikoliv situaci k určitému datu.

Organizace vedoucí ke zlepšení služeb
Poskytování služeb v oblasti dodávky pitné a čištění odpadní vody vyžaduje schopnosti a vhodné prostředky, včetně právních, finančních a provozních kapacit. Kromě toho je ovšem také nutné vzájemné porozumění mezi veřejným orgánem a provozovatelem. Provozovatel nemůže sám vymýšlet cíle, které uspokojí veřejný orgán. Tyto cíle musejí být formálně podchyceny ve smlouvě nebo licenci. Obvykle se výkonnost sleduje právě z hlediska těchto cílů s využitím výkonnostních ukazatelů, jež slouží k měření pokroku.

Výkonnostní ukazatele mohou být různé. Některé souvisejí s vnitřním fungováním a efektivitou vodárenského/čistírenského podniku nebo s efektivností vynakládání jeho nákladů, jiné se týkají služeb poskytovaných odběratelům, jejich dopadem na prostředí nebo jejich vztahem k zainteresovaným subjektům. Ukazatele odrážejí priority orgánu veřejné správy a ten zároveň sleduje jejich vývoj. V průběhu času se mohou měnit, protože úspěšný vývoj určitým směrem se může časem stát umožnit další vývoj jinými směry.

Časté mylné představy  o soukromých provozovatelích vodohospodářské infrastruktury – soukromí provozovatelé pod lupou
O práci soukromých vodohospodářských provozovatelů koluje celá řada omylů. Soukromí vodohospodářští provozovatelé pověření a regulovaní orgány veřejné správy prostřednictvím licencí nebo smluv PPP jsou mnohem méně početní než veřejné podniky. Navzdory tomu jsou ale více viditelní, protože jsou pod důkladnějším dohledem veřejnosti – jak AquaFed říká, jsou pod zvětšovacím sklem. Protože je činnost regulovaných soukromých provozovatelů formálně podchycená a prostřednictvím kontroly a vykazovací povinnosti je zajištěna její transparentnost, v akademických nebo úředních zprávách se o krocích těchto provozovatelů ví mnohem více než v případě provozovatelů bez formálního základu, nevládních organizací či dokonce veřejných provozovatelů. Smlouvy a licence vyžadují přísné kontroly, podrobnou a pravidelnou vykazovací povinnost, povinnost informovat veřejnost a formálně prodiskutovaná politická rozhodnutí, což v případě jiných provozovatelů obvykle chybí. Rovněž kontrola ze strany veřejnosti, ale i očekávání jsou u soukromých provozovatelů vyšší než v případě těch veřejných. V důsledku toho je míra informovanosti o činnosti soukromých vodohospodářských provozovatelů mnohem vyšší než míra informovanosti o činnosti operátorů jiných typů. Taková vyšší základní informovanost pak má kumulativní efekt. Počet analýz týkajících se soukromých operátorů je ve výrazném nepoměru k jejich skutečnému postavení v sektoru vodovodních a čistírenských služeb. Nejdůležitější problémy však nemusí být tam, kde je na ně nejlépe vidět. Riziko zvětšovacího skla spočívá v tom, že se věnuje pozornost problémům, které se objevují pouze u menšiny případů, kde jsou viditelnější nebo více zdokumentované, přičemž se pomíjí většina případů, kde by rozsah těchto problémů mohl být mnohem větší.

Mnoho analýz týkajících se individuálních smluv PPP ukazuje značnou rozmanitost výsledků a ilustruje, jak náročné je zajistit úspěšnost takového partnerství. Nejsou ale dostačující k tomu, aby přinesly pravdivý a nezkreslený obrázek prospěšného účinku soukromého řízení veřejných vodohospodářských služeb (účast soukromého sektoru, neboli PSP). Někteří komentátoři se pokusili představit globální vizi vodohospodářských PSP, avšak tyto pokusy maří metodické limity, protože systematicky opomíjejí nebo snižují dosažené kvalitní výsledky. Podle AquaFed je jediným seriózním globálním zhodnocením účinku soukromého řízení veřejných vodohospodářských služeb, který má nějakou statistickou hodnotu, analýza Světové banky. Její průzkum z roku 20094 přináší důkazy o průměrné výkonnosti smluv PPP v rozvojových zemích, tedy v části světa, kde se tento typ smluv rozvíjí již od 80. let minulého století.


Potřeba výkonných a kvalitních vodohospodářských služeb


Uživatelé vody potřebují pitnou vodu. Také potřebují, aby jimi produkované odpadní vody byly bezpečně shromažďovány, a potřebují ochranu proti znečištěné vodě. Většina z nich nemá jinou volbu než očekávat, že tyto služby zajistí orgány veřejné správy. Poskytování těchto veřejných služeb by mělo odpovídat očekáváním uživatelů při optimalizovaných nákladech.

Náklady na tyto služby v konečném důsledku nesou uživatelé, buď jako odběratelé prostřednictvím faktur, nebo jako daňoví poplatníci přispívající do veřejného rozpočtu. Veřejné služby v oblasti dodávky pitné a čištění odpadní vody lze považovat za dobře fungující pouze v případě, že se daří naplňovat očekávání uživatelů, realizovat zlepšení vyžadovaná orgány veřejné správy a optimalizovat celkové náklady.

Důvodem existence soukromých vodohospodářských provozovatelů je jejich účast na naplňování všech těchto očekávání podle pokynů orgánů veřejné správy. V této sekci naleznete příklady činnosti v celé řadě směrů, které dále označujeme jako oblasti výkonnosti.


Rozmanitost oblastí výkonnosti

Příklady ilustrují vynikající výsledky v mnoha oblastech a jsou seskupeny do dále uvedených kategorií.

a) Prosazování lidského práva na nezávadnou pitnou vodu
Jednotliví uživatelé vody potřebují čistou vodu každý den. Jejich základní potřeby jsou nyní vyjádřeny v lidském právu, které bylo na úrovni OSN uznáno v roce 2010 jako součást práva na odpovídající životní úroveň. V praxi z tohoto práva vyplývají podrobné požadavky. Toto právo znamená nejen to, že každý musí mít minimální množství čisté vody, ale i to, že tato voda musí být nezávadná, dosažitelná, přijatelná, za přístupnou cenu a dostupná bez diskriminace. Tato hlediska jsou na sobě nezávislá. To znamená, že současně může dojít například k příznivému vývoji ohledně nezávadnosti/hygieny vody, ale k nepříznivému vývoji v její cenové dostupnosti. Z hlediska výkonnosti lze zlepšení měřit na grafu, na němž je zobrazen vývoj v jednotlivých oblastech nezávisle na sobě. Výchozí body se liší místo od místa a mohou být rovněž velmi odlišné u různých uživatelů ve stejném místě.

Případy ilustrují všechny zmíněné oblasti lidského práva na pitnou vodu. Popisují rozšiřování rozsahu vodovodních sítí (fyzická dostupnost), výstavbu domovních přípojek a zvýšení pravidelnosti dodávek vody (dosažitelnost), shodu s normami pro pitnou vodu (nezávadnost), odstranění nepříjemného zápachu nebo chuti (přijatelnost), dotační mechanismy (cenová dostupnost) a programy podpory chudých (nediskriminace).

  • Přístup
    Uvedené příklady popisují řadu případů rozšíření vodovodní infrastruktury k obyvatelům, kteří k ní neměli dosud přístup. V mnoha případech se jednalo o velmi významné rozšíření rozsahu vodovodních sítí (viz obr. níže). Tyto úspěchy jsou ještě pozoruhodnější, když si uvědomíme, že za poslední dvě desetiletí se rozsah vodovodních sítí ve všech městech rozvojového světa zvýšil průměrně o méně než jedno procento.
    Na celosvětové úrovni uskutečnila Světová banka podrobné vyhodnocení 36 největších smluv PPP v rozvojových zemích7. Zpočátku tyto smlouvy zajišťovaly dodávku pitné vody 48 miliónům lidí, zatímco po necelých deseti letech se počet obsluhovaných obyvatel zvýšil na 72 miliónů. To znamená 50% zvýšení počtu lidí, kteří těží z kvalitní veřejné služby zajišťované na základě těchto smluv.

    Zlepšení přístupu k pitné vodě ve městech

     
  • Dosažitelnost
    Provozovatelé vybudovali milióny nových individuálních přípojek, jež zvyšují dosažitelnost vody. Zajímavým příkladem jsou městské oblasti v Senegalu. V roce 1998 bylo 20 procent jejich obyvatel zcela bez přístupu k vodovodní vodě nebo veřejnému hydrantu a 22 procent obyvatel bylo zásobováno prostřednictvím veřejných hydrantů. Na konci roku 2010 bylo bez přístupu k vodě pouhých 1,5 procenta a pouhých 10 procent stále používalo veřejné hydranty. Všichni ostatní měli zavedenou vodovodní vodu v domácnostech. Zavedení vody do domácnosti výrazným způsobem zkvalitnilo každodenní život místních obyvatel.
    Ve všech případech, kde vodovodní voda neteče stále, je provozovatel povinen zlepšovat pravidelnost dodávky, což zvyšuje dostupnost vody. Postupně zde budou uveřejněny a popsány příklady měst Latur, Limeira, Mbombela (Nelspruit), Cartagena a Alžír. Statistický průzkum Světové banky na celosvětové úrovni ukázal, že soukromé řízení přineslo v rozvojových zemích průměrně 41% zvýšení počtu hodin za den, kdy teče vodovodní voda.
     
  • Nezávadnost
    Zajistit pitnost dodávané vody je primárním cílem všech soukromých provozovatelů. Jejich úkolem je dodávat lidem zdravou vodu. V Apalitu může mít dezinfikovanou vodu 50 procent obyvatel. V Petropolis je voda nyní nezávadná všude, zatímco v roce 1998 byla upravována pouze dvě procenta. Ve městech, kde je stoprocentní zásobování vodou z vodovodů, se nejvyšší prioritou stává nezávadnost vody. Tuto situaci dobře popisují příklady z Anglie nebo Alžíru. V Paříži si změna předpisů o nezávadnosti vody vyžádala výměnu 70 procent všech přípojek, protože byly olověné. Celá akce trvala jen sedm let.
     
  • Přijatelnost
    Uživatelé odmítají zabarvenou vodu. V Limeiře byla před rokem 1995 voda zakalená a nepřijatelně zabarvená. To je dnes již minulostí a voda je kvalitní i z estetického hlediska.
     
  • Cenová dostupnost
    Zde uvedené příklady ilustrují řadu používaných mechanismů sloužících k tomu, aby voda byla cenově dostupná pro všechny uživatele. Co se týče spotřeby, v Apalitu, Limeiře a Petropoli se používají křížové dotace mezi uživateli. Mechanismus dotací na nové přípojky je popsán na příkladech malých měst v Ugandě a městských oblastí Senegalu. V Tangeru více než jedna třetina obyvatel platí za dodanou vodu cenu, která je nižší než nákupní cena placená vodárenskou společností velkododavateli. Na tomto místě lze rovněž uvést, že chilská vláda zavedla mechanismus dotací pro chudé obyvatele financovaný na centrální úrovni, který je zaměřen na snížení dopadů nákladů na rozsáhlý investiční program. Jelikož jsou dotace přizpůsobeny příjmu konkrétního odběratele, dosáhne tento mechanismus velmi efektivně i na ty nejchudší obyvatele.
     
  • Nediskriminace
    Soukromí provozovatelé jsou na základě zadání veřejného orgánu obvykle povinni v dané oblasti, ve které jsou pověřeni dodávkou pitné vody, zajistit (minimálně postupně) všeobecnou službu. To znamená, že musí vyřešit všechny specifické situace včetně dodávky vody pro všechny chudé uživatele vody. To je normální a běžné. V Cartageně pochází 86 procent nově připojených domácností ze skupiny obyvatel s nízkým příjmem. V Džakartě se počet přípojek odběratelů s nízkým příjem zvýšil osmkrát. V roce 1999 nemělo 79 procent nekolaudovaných příbytků v Mbombele (Nelspruitu) vůbec žádnou vodu a do zbylých domů byla voda dodávána nepravidelně. V roce 2009, za pouhých deset let, se navzdory nárůstu počtu nekolaudovaných příbytků podíl domů bez přístupu k vodě výrazně snížil na pouhých 9 procent a 81 procent příbytků bylo zásobováno vodou každodenně.


b) Zkvalitňování hospodaření s odpadními vodami
Hospodaření s odpadními vodami je klíčovou hygienickou službou, která je naprosto nezbytná pro lidské zdraví, ekonomický rozvoj a ochranu ekosystémů. U jednotlivců začíná shromažďováním odpadních vod z domácností a jejich odvedením od obytných oblastí, kde se následně odstraňují nečistoty a voda se vypouští nebo znovu použije. Pokud tomu tak není, vodní plochy a vodonosné vrstvy se postupně znečistí lidskou činností, což má nepříznivé dopady na obyvatele i ekosystémy. Příklady z praxe popisují významná zlepšení v oblasti shromažďování a zpracování odpadních vod. V brazilské Limeiře se navzdory 31% nárůstu počtu obyvatel podařilo za necelých deset let zvýšit podíl domácností připojených na systém shromažďování odpadních vod ze 78 procent na 100 procent. Současně se začala zpracovávat veškerá odpadní voda z města, což před deseti lety téměř neexistovalo. V předměstských oblastech kolem Rostocku vzrostl podíl domácností připojených na systém shromažďování odpadních vod z 28 procent na 86 procent. V Chile, kde se v roce 1998 zpracovávalo pouhých 17 procent městských odpadních vod, se do roku 2010 podařilo tento podíl zvýšit na 87 procent, přičemž do konce roku 2012 by to už mělo být sto procent.

Tento pozitivní vývoj v oblasti hospodaření s odpadními vodami je přínosný pro místní obyvatelstvo a rovněž přispívá k udržování a ochraně přírodního a člověkem vybudovaného prostředí. Praktické příklady popisují celou řadu případů úplné obnovy pláží. Pláže u polského Gdaňsku byly od roku 1978 uzavřené. Jejich znovuotevření přineslo do celé pobřežní oblasti turistický boom. V rostocké pobřežní rekreační oblasti také došlo k výraznému zlepšení kvality vody pro koupání. Na plážích Tangerského zálivu se již nevypouštějí odpadní vody a město si tak vylepšilo svou pověst oblíbeného turistického centra.

c) Zlepšování vztahů s uživateli vody

Dodávat lidem kvalitní vodu nestačí. Provozovatel musí o odběratele pečovat, musí sledovat jejich očekávání a musí usnadnit jejich kontakt s vodárenským podnikem. Příklady z praxe ilustrují výrazné zkvalitnění péče o zákazníky s mnoha ukázkami způsobů, které pomohly ke zlepšení života uživatelů vody: spolehlivější fakturace, zákaznická centra blíže k odběratelům, vyšší informovanost veřejnosti, call centra zaručující rychlou reakci atd. Uvedené příklady rovněž popisují značný pokrok ve zvyšování úrovně spokojenosti zákazníků. V Cartageně se podíl spokojených odběratelů zvýšil ze 71 procent na 87 procent a v Bukurešti vylétl ze 46 procent na 75 procent.

d) Zvyšování efektivity vodárenských podniků

Neustálá snaha o efektivitu je zakořeněná v genech každé soukromé profesionální firmy. Soukromé společnosti se využívají ke zvýšení efektivity služeb, což je jeden z hlavních důvodů, proč si je orgány veřejné správy najímají. Orgány veřejné správy konkrétně očekávají úspory nákladů, díky kterým budou moci omezit tarify pro odběratele.

Postupně bude v této sekci uvedena řada příkladů, kde významný pokrok při snižování úniků a ztrát vody z vodovodních sítí ušetřil velká množství pitné vody. Tabulka níže nabízí základní přehled těchto úspor.

Snížení ztrát při distribuci pitné vody




Další oblastí, v níž je optimalizace klíčová, je spotřeba energie. V Bukurešti došlo v létech 2000 až 2010 ke snížení roční spotřeby elektrické energie o 75 procent.

Vodárenské podniky mohou poskytovat kvalitní služby jen tehdy, pokud se jim daří vybírat poplatky od uživatelů. Výrazné zlepšení v oblasti fakturace a výběru poplatků popisují příklady z jihoafrické Mbombely (Nelspruitu) a malých ugandských měst.

Profesionální vodárenští provozovatelé mají zájem na tom, aby jimi poskytované služby byly udržitelné. Proto se snaží zkvalitňovat hospodaření se stávajícím majetkem a zejména udržovat infrastrukturu v dobrém stavu. V centrální Paříži soukromí provozovatelé zmodernizovali více než padesát procent vodovodní sítě, přičemž průměrné „funkční“ stáří vodovodní sítě je nyní o 21 let nižší než v době před 25 lety, kdy se začínaly využívat smlouvy PPP.

Aby byl podnik schopen dodávat kvalitní službu za jakýchkoliv podmínek, musí být efektivní. Současně je ovšem třeba udržovat přiměřené a dosažitelné ceny. Pokud má nová ambiciózní vodohospodářská politika za cíl výrazně zlepšit službu, je rovněž nutné, aby stát reguloval nárůst ceny, jež nevyhnutelně vyplyne z nutných investic. To je jeden důvod, proč si najmout soukromého provozovatele. Rozpočtová omezení vždy znamenají, že se po soukromém provozovateli vyžaduje optimalizace nákladů. Nákladovou efektivitu si také vynucuje hospodářská soutěž a regulace: orgán veřejné správy by si nenajal soukromého provozovatele, pokud by měl k dispozici levnější variantu se stejnými výsledky. Praktické příklady ilustrují, jak velké investice dokázali soukromí provozovatelé uskutečnit navzdory přísným rozpočtovým omezením. Bukurešťané mají díky významným úsporám nákladů třetí nejnižší tarify vodného ze 44 hlavních rumunských provozovatelů, přestože všichni ostatní provozovatelé dostávají dotace na realizaci svých investičních programů. V Anglii a Walesu se roční investice do vodohospodářské infrastruktury od privatizace v roce 1989 zvýšily více než dvojnásobně, ovšem díky značným úsporám v důsledku zvyšování efektivity se téměř 70 % ceny těchto nových investic nepřelilo do faktur odběratelům.

e) Zvyšování a udržování kvalifikace personálu
Vodohospodářské služby mohou být efektivní a kladně vnímané ze strany uživatelů, pokud je personál dodavatele vody dostatečně a vhodně kvalifikovaný. Z tohoto důvodu je školení zaměstnanců za účelem zvyšování jejich schopností základním nástrojem, jak zajistit kvalitní výkonnost. Soukromí provozovatelé běžně organizují pravidelný školení pro své zaměstnance. V některých případech dokonce investovali do specializovaných soukromých školicích středisek. To je případ společnosti Amendis v Tangeru, která vybudovala velké školicí centrum. Kvalita školicích programů je natolik vysoká, že je středisko na základě dohody s univerzitami oprávněno vydávat diplomy. V Cartageně proběhlo rozsáhlé úvodní školení: v roce 2000 to bylo 125 hodin na jednoho zaměstnance. V Alžíru proběhlo během let 2006 až 2011 celkem 55 tisíc hodin výcviku prostřednictvím proškolených školitelů (70 % z nich byli Alžířané).

f) Reakce na živelní pohromy
Provozovatelé veřejných vodárenských služeb musí dělat víc než jen provozovat veřejný systém za normálních podmínek. Musí být připraveni předvídat a reagovat na mimořádné události, jako jsou bouře, záplavy, sucha nebo znečištění či poškození infrastruktury. To proto, že uživatelé potřebují vodu každý den a zkušení profesionálové vědí, že k mimořádným živelním pohromám dochází s velkou pravděpodobností jednou za několik desetiletí. Zejména složitá situace vzniká při zemětřesení, protože k němu dochází vzácně a jeho důsledky bývají ničivé. Velké zemětřesení dokáže zničit vodárny a poškodit vodovodní řady. V takovém případě může být dodávka vody zcela přerušena na několik dnů či dokonce týdnů, protože oprava podzemního potrubí může být velmi obtížná. Za připomínku stojí zemětřesení v Chile v roce 2010. Zemětřesení o větší síle než to, které zničilo Port-au-Prince na Haiti, poškodilo vodovodní sítě na celém území země. Soukromí provozovatelé reagovali okamžitě. Pouhých 72 hodin po katastrofě bylo obnoveno 87,5 procent dodávky vody v postižených oblastech. Pět dnů po zemětřesení bylo obnoveno 90 procent dodávky vody a regiony Valparaíso, Metropolitana, de O’Higgins a La Araucanía měly dodávku již stoprocentní. Bylo to nákladné, ale díky pojištění, které uzavřeli soukromí provozovatelé, obsluhující postižené oblasti, nebyly náklady na odstranění škod vzniklých vodohospodářskému odvětví převedeny na stát, takže neměly a nebudou mít žádný dopad na tarify pro obyvatele postižených oblastí.


Praktické příklady ilustrující více parametrů kvalitních vodárenských služeb:


Prosazování lidského práva na nezávadnou pitnou vodu

  • Zajištění dostupnosti vody pro dosud neobsluhované obyvatele - Apalit, Cartagena, Latur, Mbombela (Nelspruit), Petropolis, Tanger, Uganda, městské oblasti Senegalu, západní Džakarta
  • Zlepšení dosažitelnosti vody - Latur , Petropolis, městské oblasti Senegalu, západní Džakarta, Bukurešť, Cartagena, Uganda
  • Zlepšení dostupnosti vody - Alžír, Cartagena, Latur, Džakarta, Limeira, Mbombela (Nelspruit)
  • Nezávadnost vody - Alžír, Apalit, Anglie a Wales, Gdaňsk, Paříž, Latur, Petropolis, městské oblasti Senegalu, Pensylvánie
  • Zvýšení přijatelnosti vody - Pensylvánie, Rostock, Limeira, Gdaňsk
  • Přispění k cenové dostupnosti vodárenských služeb - Apalit, městské oblasti Senegalu, Limeira, Petropolis, Tanger
  • Zajištění nediskriminačního zásobování vodou - Cartagena, Mbombela (Nelspruit), západní Džakarta, Tanger


Zkvalitňování hospodaření s odpadními vodami

  • Rozšiřování oblasti pokryté systémem pro shromažďování odpadních vod - Limeira, Cartagena, Chile, Petropolis, Rostock
  • Ochrana životního prostředí proti znečištění odpadními vodami - Chile, Anglie a Wales, Gdaňsk, Limeira, Rostock, Tanger, Alžír, Petropolis


Zlepšování vztahů s uživateli vody

  • Uspokojování očekávání odběratelů - Alžír, Bukurešť, Limeira, Cartagena, městské oblasti Senegalu
  • Usnadňování života odběratelům - Anglie a Wales, Latur, Rostock, Tanger, Cartagena


Zvyšování efektivity vodárenských podniků

  • Omezování úniků a ztrát vody - Anglie a Wales, Latur, Paříž, Petropolis, Šen-jang, městské oblasti Senegalu, západní Džakarta, Bukurešť, Limeira, Pensylvánie, Tanger
  • Zvyšování energetické účinnosti - Bukurešť, Pensylvánie, Šen-jang
  • Zajištění příjmových toků - Mbombela (Nelspruit), Uganda, Šen-jang
  • Udržitelné řízení infrastruktury - Paříž, Pensylvánie, Alžír
  • Optimalizace ekonomiky veřejných služeb - Bukurešť, Anglie a Wales, Paříž, Uganda, Chile, Petropolis, městské oblasti Senegalu
  • Zvyšování a udržování kvalifikace personálu - Alžír, Apalit, Cartagena, Tanger
  • Reakce na živelní pohromy - Chile
redakce, 15. 7. 2013