Rozhovor s ředitelem odboru Cenová politika Ministerstva financí Ing. Pavlem Maštálkou o zkušenostech s novou metodikou stanovení přiměřeného zisku i aktuálních statistikách Ministerstva zemědělství, z nichž vyplývá vyšší efektivita soukromých provozovatelů vodárenské infrastruktury.
Co bylo důvodem změn metodiky stanovení přiměřeného zisku v Cenovém výměru pro rok 2013 a jaké jsou dosavadní zkušenosti s jeho uplatňováním v praxi?
Ministerstvo financí jako průřezový rezort zajišťuje odvětvově nezávislou cenovou regulaci vodárenství od počátku 90. let. S cílem zajistit účinnou a vyváženou regulaci regulátor vždy průběžně a dlouhodobě upravuje regulační pravidla a aktualizuje i cenovou legislativu. Využil zde i zkušenosti s cenovou regulací ostatních síťových odvětví. Proto i novela zákona o cenách přijatá v závěru roku 2009 upřesnila nově definici přiměřeného zisku a vymezila jej rovněž ve vztahu k návratnosti vloženého kapitálu. Vzhledem k existující diverzifikované struktuře a velkému počtu subjektů „prodávajících“ vodu v ČR, bylo nanejvýš potřebné dát vodárenským subjektům i obcím jako vlastníkům vodárenské infrastruktury jasný návod, jak novou definici v praxi naplňovat. Současně bylo účelné stanovit transparentní pravidlo, podle kterého budou shodně a jednoznačně posuzovat dodržování cenové regulace i cenové kontrolní orgány. Nové pravidlo bylo publikováno ve značném časovém předstihu již na podzim roku 2011, aby vodárenské subjekty měly dostatek času na přípravu pro jeho uplatnění v praxi. Odborné sdružení odvětví zorganizovalo sérii vzdělávacích akcí, kterých se zúčastnili též pracovníci Ministerstva financí a souběžně Ministerstvo financí zajistilo i důležitou metodickou přípravu cenových kontrolorů pro ostrý náběh pravidla od roku 2013. Přestože na objektivní hodnocení účinnosti nového pravidla je po necelých 4 měsících opravdu brzy, lze přesto konstatovat, že nedošlo k zásadním problémům a operativní problémy či nejasnosti ze strany podnikatelů byly obratem řešeny.
Ze statistik, zpracovávaných Ministerstvem zemědělství plyne, že efektivita soukromých provozovatelů vodárenské infrastruktury je v mnoha ohledech vyšší než dosahují veřejní provozovatelé (mzdové náklady na m3, náklady na energie...) . Co je podle Vašeho názoru příčinou tohoto stavu?
Vámi zmiňovaná vyšší efektivita privátních podniků a zejména těch, do kterých vstoupil zahraniční strategický investor, podle mého názoru logicky vyplývá z uplatňování vneseného know-how, z moderních pokrokových zkušeností s procesním řízením, z toho plynoucím vyšším tlakem na hospodárnost a dosahování úspor, než je tomu např. v některých vodárenských firmách vlastněných obcemi nebo přímo obcemi provozovanými. V takových případech nemusí mít vždy management obce zahraniční zkušenosti a rozhodování o investicích a strategickém rozvoji firmy může být často i výsledkem politického kompromisu apod. To v některých případech může přirozeně vést k oslabení tlaku na vyšší efektivitu podnikání. Samozřejmě není možné to považovat za automatickou zásadu, že veřejný vlastník je vždy horší. Nelze rovněž odhlédnout, že zahraniční investoři mohou čerpat i synergické efekty z podnikání v rámci mateřské skupiny, z provázání aktivit v různých odvětvích i navzájem propojených a z možností využívat benchmarkingu mezi kapitálovými účastmi ve vodárenském odvětví v různých evropských zemích. Přenášení a využívání „nejlepší výrobní praxe“ je vždy dodatečným přínosem.
Očekáváte po zavedení nového cenového výměru změny v ekonomice vodárenských společností, případně zlepšení jejich efektivnosti?
Bylo by špatné, pokud by regulátor od úprav v cenové regulaci neočekával zlepšení dosavadního stavu. Ve zmiňované poslední dílčí úpravě cenové regulace vodárenství lze efekty z přijatých nově nastavených pravidel spatřovat ve dvou úrovních. Jednak to bude snaha maximálně zpřehlednit majetkovou evidenci, dohledat některé majetky, správně je přiřadit k regulované činnosti. Takovýto „úklid“ bude zvláště přínosný u infrastrukturního majetku ve vlastnictví municipalit. Druhým pozitivem by mohlo být větší porovnávání výsledků vodárenských společností mezi sebou a orientace na efektivní využívání majetkových hodnot a tlak na udržování a obnovu infrastrukturního majetku. Nulový majetek nemůže zajišťovat návratnost kapitálu.
Jaký je vztah ziskovosti provozovatelské firmy k dosahované ceně vodného a stočného? Znamená vyšší zisk automaticky vyšší cenu vody?
Ziskovost jako ukazatel poměru zisku k výkonům (příjmům, tržbám apod.) sám o sobě nemá přímou úměru k ceně vody (zvýšení ceny při konstantním zisku vede ke snižování hodnoty tohoto ukazatele). Při úrovni cca necelých 10% podílu zisku z ceny vody považuji za podstatně významnější pro ovlivňování efektivity kontrolu a řízení nákladů. Musíme si uvědomit, že zisk je vždy trojjedinou veličinou a to jeho sumární entity, výnosů a nákladů. Prostor pro tvorbu nákladů je široký, mimo jiné „požíráním“ výnosů významně ovlivňují celkovou efektivnost podnikání. Proto patří samotné snižování nákladů, resp. jejich úspora, k bezprostřednímu profitu pro vodárenskou firmu za daných specifických podmínek, kdy je často velmi obtížné vyjednat se zástupci samospráv (sledujících přirozeně politické dopady vlastního rozhodování) výraznější zvýšení cen vody.
Do ceny vodného a stočného se promítá mj. nezbytné investování do infrastruktury. Máte signály o tom, že někteří provozovatelé nebo vlastníci investice podceňují a dosahují proto nižší cenu vody za cenu zastarávání a zanedbávání sítí?
Cena vody obecně by měla při zajištění dodávek služby za nejlepší cenu pro konečného spotřebitele umožnit pokrytí nezbytných nákladů spojených s dodávkou a odváděním vody, nákladů spojených s ochranou životního prostředí, vytvořit potřebné zdroje pro obnovu majetku a zajistit odměnu investora odpovídající vloženým prostředkům. V přechodném období lze pochopitelně dočasně uměle potlačovat velikost některé z těchto položek, které se ovšem následně projeví negativně s projevem skokového výrazného zvýšení ceny. Opravdu lze v některých případech skutečně vypozorovat přístup některých vlastníků, který nelze zrovna označit za „postup a péči řádného hospodáře“, kdy v zájmu krátkodobých zpravidla neekonomických cílů uměle udržuje neměnnost cen pro vodné a stočné v obci bez ohledu na vývoj nákladových poměrů a stárnutí a opotřebení infrastrukturního majetku. Tato dočasná úspěšnost však znamená jen riziko budoucího problému. Ekonomika provozu je neúprosná a vždy se přihlásí.
Děkujeme za odpovědi.
Další ročník již tradiční konference proběhne příští týden v hotelu DAP na Vítězném náměstí v Praze. Na programu opět budou aktuální informace z oblasti vodárenství, novinky z programu OPŽP i zkušenosti konkrétních měst a obcí s dotačním procesem.
Opět v přesném znění zveřejňujeme reakci Vladimíra Dlouhého, prezidenta Hospodářské komory, na otevřený dopis profesora Wannera k návrhu nového nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod. Ten byl předložen vládě bez diskuze s odbornou veřejností a obsahuje několik významných nedostatků.
V listopadu 2008 byla zahájena realizace programu zavádění efektivního obchodního modelu v oblasti poskytování vodovodních a kanalizačních služeb (CAWSA) v Afghánistánu. Díky programu vzniklo více než 4800 vodovodních přípojek a náklady na výrobu poklesly až o 55 %.
Calgary se zařadilo na první místo nejnovější studie U.S. and Canada Green City Index, v kategorii voda, kterou provedlo Economist Intelligence Unit. Ve srovnání s 26 severoamerickými městy má Calgary nemenší únik vody (4 %) a je hluboko pod průměrnou spotřebou vody na osobu za den.
Nové video ukazuje, jak normy pomáhají vodárenské společnosti v Senegalu zvyšovat spolehlivost a účinnost provozu.
Bukurešť v minulých letech zažívala časté záplavy, převážně v důsledku nedostačujícího kanalizačního systému. Dlouhodobé řešení, ke kterému dospěli odborníci Veolie v Rumunsku, zlepšilo každodenní život místních obyvatel.
Závod na zpracování kalů vybudovaný skupinou Veolia v Hong-kongu je více než jen průmyslovým podnikem. Jde o skutečně ekologicky šetrný komplex, který je z hlediska energie a vody naprosto nezávislý a soběstačný.
Již více než deset let se Veolia stará o správu a údržbu závodů v Mulhouse, Sochaux a Vesoul pro společnost PSA Peugeot Citroën.
Poté, co postavila odsolovací stanici Jubail I, byla Veolia vybrána společností Marafiq, aby koncipovala, postavila a provozovala největší odsolovací stanici na ultrafiltraci a reverzní osmózu v Saudské Arábii, Jubail II.
Společnost Vallourec přejala nástroj vyvinutý společností Veolia pro sedm svých nejdůležitějších výrobních závodů.
Diageo vznikla v roce 1997 spojením společností Guiness a Grand Metropolitan. Dnes se jedná o největší firmu prodávající piva, vína a lihoviny na světě. Snaží se o snížení energetických výdajů a spotřeby vody ve svém hlavním skotském závodě.
Ozdravný proces v rámci Veolie probíhá už třetím rokem. Mezinárodní společnost působící ve vodohospodářství, energetice, ale také odpadovém hospodářství se v rámci celosvětové restruktualizace podařilo prakticky smazat svůj dluh i získat finanční prostředky na další investice a rozvoj.
S cílem snížit náklady spojené se spotřebou vody a zlepšit vodní bilanci se Mettis Aerospace v roce 2002 obrátila na společnost Veolia, aby se tato postarala o zpracování a recyklaci odpadních vod. Nová smlouva toto partnerství prodlužuje až do roku 2022.
Total zvolil automatizovaný proces čištění „non entry“ společnosti Veolia pro své průmyslové nádrže v evropských závodech.
Bahrajnská naftová společnost Tatweer Petroleum se rozhodla zvýšit výkonnost svých kapacit na zpracovávání odpadních vod u svých naftových vrtů. Vybrána byla společnost Veolia.
Veolia a IBM oznámily globální partnerství v oblasti „inteligentního“ vodohospodářství, energetiky a nakládání s odpady ve městech. Společnosti začnou využívat koncept „smart city“ využívající výhod digitálních technologií ve veřejných službách.
Zavedením nejvhodnějšího řešení pro znečištěné obaly se Veolii podařilo citelně zlepšit využití odpadů společnosti Danone.
Veolia dodává služby průmyslového čistění ve dvou velkých povrchových uhelných dolech společnosti Rio Tinto, v Novém Jižním Walesu.
Za deset let se služby dodávky vody v Šanghaji-Pudongu staly světovou platformou odborných zkušeností uvádějící do praxe vrcholně inovační technologie v oblasti řízení sítí zásobování pitnou vodou.
Veolia doprovází skupinu Mars ve své strategii snížení vodní a uhlíkové stopy.
Kanadská filiálka skupiny K+S, která je jedním z prvních světových výrobců hnojiv, se rozhodla integrovat HPD řešení vypařování-krystalizace do srdce svého nového závodu na výrobu potaše, v oblasti Saskatchewan.
Norská společnost Marine Harvest, světová jednička v chovu lososů, svěřila Veolii koncepci a výstavbu tří výrobních jednotek lososů, které patří mezi největší a nejmodernější ve svém druhu.
Veolia vyvinula unikátní proces na recyklaci odpadních vod vzniklých při zkapalňování plynu, kdy je 100 % opět použito přímo na místě.
Veolia a L’Oréal vyvinuly unikátní řešení na zpracování a využívání odpadových vod v závodě Suzhou, který se nachází v provincii Jiangsu, Čína.
Čeští spotřebitelé mají prostřednictvím smartphonů přístup k veškerým informacím ohledně služeb dodávky vody. Veolia nabízí dvě aplikace dostupné z iPhonu i ze smartphonů se systémem Android.
První vodárenské sdružení obcí v Evropě SYNDICAT DES EAUX D’ÎLE-DE-FRANCE (SEDIF) opět projevilo důvěru společnosti Veolia a v nové smlouvě, jejíž prioritou je solidarita, jí na dalších osm let svěřilo řízení svých veřejných služeb.
Maďarská legislativa nařizovala výstavbu čistírny odpadních vod pro závod v Nagykőrösu. Společnost Bonduelle se obrátila na společnost Dalkia, která okamžitě navrhla využití bioplynu získaného z organických látek pro výrobu páry.
AstraZeneca je jednou z největších světových farmaceutických společností a vyrábí inovativní léky, které účinně pomáhají bojovat proti nemocem, a to ve všech hlavních terapeutických oblastech. Závod v Macclesfieldu zahrnuje 15 specializovaných výrobních jednotek, které tyto léky vyvíjejí a produkují.
Počet obyvatel: 55 000 000
Počet obyvatel: 15 000 000
Počet obyvatel: 880 000
Počet obyvatel: 290 000
Počet obyvatel: 5 500 000
Počet obyvatel: 4 500 000
Ministerstvo průmyslu a obchodu má do konce listopadu zanalyzovat možné varianty koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství. Vyplývá to z dnes schváleného materiálu, uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Bohuslav Sobotka.
S Mgr. Janem Tomanem jsme si povídali o novém právnickém pojmu "pachtovních smlouvách" a praktických důsledcích zavedení této změny Občanského zákoníku pro oblast vodárenství.
Vláda dnes přerušila jednání o návrhu koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství. Podle premiéra Bohuslava Sobotky je nutné upravit navrhované usnesení a zúžit počet navrhovaných variant řešení. Premiér to uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády.
Ministr životního prostředí Richard Brabec po svém uvedení do funkce odvolal všechny náměstky ministra z funkce. Na jejich pozice jmenoval nové vedení ministerstva.
Operační program Životní prostředí je v úspěšnosti čerpání financí z Evropské unie nejhorší v České republice. Ministr životního prostředí Richard Brabec chce přesunout část peněz v rámci jednotlivých prioritních os do oblastí, kde je větší šance na úspěšné dokončení projektů a zároveň budou mít reálný přínos pro zlepšení životního prostředí.
Smlouvy o nájmu a provozování a koncesní smlouvy pohledem nového občanského zákoníku.
Smlouvy o nájmu a provozování a koncesní smlouvy pohledem nového občanského zákoníku.
Rrozhovor s prvním náměstkem MŽP ČR Martinem Frélichem o čerpání evropských dotací z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), zdlouhavých procesech, chybách v přípravě či administraci, letošním schváleném převodu 3,7 miliard korun z OPŽP na podporu výstavby pražského metra a chystaném programu pro další období.
O efektivitě vodárenských provozovatelů a přiměřeném zisku tentokrát s Antonínem Raizlem z poradenské společnosti Ernst & Young.
V této sekci naleznete aktuální témata i informační podklady určené municipálním vlastníkům vodárenské infrastruktury.
Vodárenství v ČR je upravováno celou řadou zákonů, vyhlášek, nařízení a dalších právních předpisů.
Jak jsou nastaveny kompetence ministerstev v koloběhu vody od zdroje po koncového uživatele?