Rewrite letters from the image.
 
 
detail

Maštálka: Vyšší efektivita privátních podniků logicky vyplývá z uplatňování vneseného know-how

Rozhovor s ředitelem odboru Cenová politika Ministerstva financí Ing. Pavlem Maštálkou o zkušenostech s novou metodikou stanovení přiměřeného zisku i aktuálních statistikách Ministerstva zemědělství, z nichž vyplývá vyšší efektivita soukromých provozovatelů vodárenské infrastruktury.

Co bylo důvodem změn metodiky stanovení přiměřeného zisku v Cenovém výměru pro rok 2013 a jaké jsou dosavadní zkušenosti s jeho uplatňováním v praxi?

Ministerstvo financí jako průřezový rezort zajišťuje odvětvově nezávislou cenovou regulaci vodárenství od počátku 90. let. S cílem zajistit účinnou a vyváženou regulaci regulátor vždy průběžně a dlouhodobě upravuje regulační pravidla a aktualizuje i cenovou legislativu. Využil zde i zkušenosti s cenovou regulací ostatních síťových odvětví. Proto i novela zákona o cenách přijatá v závěru roku 2009 upřesnila nově definici přiměřeného zisku a vymezila jej rovněž ve vztahu k návratnosti vloženého kapitálu. Vzhledem k existující diverzifikované struktuře a velkému počtu subjektů „prodávajících“ vodu v ČR, bylo nanejvýš potřebné dát vodárenským subjektům i obcím jako vlastníkům vodárenské infrastruktury jasný návod, jak novou definici v praxi naplňovat. Současně bylo účelné stanovit transparentní pravidlo, podle kterého budou shodně a jednoznačně posuzovat dodržování cenové regulace i cenové kontrolní orgány. Nové pravidlo bylo publikováno ve značném časovém předstihu již na podzim roku 2011, aby vodárenské subjekty měly dostatek času na přípravu pro jeho uplatnění v praxi. Odborné sdružení odvětví zorganizovalo sérii vzdělávacích akcí, kterých se zúčastnili též pracovníci Ministerstva financí a souběžně Ministerstvo financí zajistilo i důležitou metodickou přípravu cenových kontrolorů pro ostrý náběh pravidla od roku 2013. Přestože na objektivní hodnocení účinnosti nového pravidla je po necelých 4 měsících opravdu brzy, lze přesto konstatovat, že nedošlo k zásadním problémům a operativní problémy či nejasnosti ze strany podnikatelů byly obratem řešeny.

Ze statistik, zpracovávaných Ministerstvem zemědělství plyne, že efektivita soukromých provozovatelů vodárenské infrastruktury je v mnoha ohledech vyšší než dosahují veřejní provozovatelé (mzdové náklady na m3, náklady na energie...) . Co je podle Vašeho názoru příčinou tohoto stavu?

Vámi zmiňovaná vyšší efektivita privátních podniků a zejména těch, do kterých vstoupil zahraniční strategický investor, podle mého názoru logicky vyplývá z uplatňování vneseného know-how, z moderních pokrokových zkušeností s procesním řízením, z toho plynoucím vyšším tlakem na hospodárnost a dosahování úspor, než je tomu např. v některých vodárenských firmách vlastněných obcemi nebo přímo obcemi provozovanými. V takových případech nemusí mít vždy management obce zahraniční zkušenosti a rozhodování o investicích a strategickém rozvoji firmy může být často i výsledkem politického kompromisu apod. To v některých případech může přirozeně vést k oslabení tlaku na vyšší efektivitu podnikání. Samozřejmě není možné to považovat za automatickou zásadu, že veřejný vlastník je vždy horší. Nelze rovněž odhlédnout, že zahraniční investoři mohou čerpat i synergické efekty z podnikání v rámci mateřské skupiny, z provázání aktivit v různých odvětvích i navzájem propojených a z možností využívat benchmarkingu mezi kapitálovými účastmi ve vodárenském odvětví v různých evropských zemích. Přenášení a využívání „nejlepší výrobní praxe“ je vždy dodatečným přínosem.

Očekáváte po zavedení nového cenového výměru změny v ekonomice vodárenských společností, případně zlepšení jejich efektivnosti?

Bylo by špatné, pokud by regulátor od úprav v cenové regulaci neočekával zlepšení dosavadního stavu. Ve zmiňované poslední dílčí úpravě cenové regulace vodárenství lze efekty z přijatých nově nastavených pravidel spatřovat ve dvou úrovních. Jednak to bude snaha maximálně zpřehlednit majetkovou evidenci, dohledat některé majetky, správně je přiřadit k regulované činnosti. Takovýto „úklid“ bude zvláště přínosný u infrastrukturního majetku ve vlastnictví municipalit. Druhým pozitivem by mohlo být větší porovnávání výsledků vodárenských společností mezi sebou a orientace na efektivní využívání majetkových hodnot a tlak na udržování a obnovu infrastrukturního majetku. Nulový majetek nemůže zajišťovat návratnost kapitálu.

Jaký je vztah ziskovosti provozovatelské firmy k dosahované ceně vodného a stočného? Znamená vyšší zisk automaticky vyšší cenu vody?

Ziskovost jako ukazatel poměru zisku k výkonům (příjmům, tržbám apod.) sám o sobě nemá přímou úměru k ceně vody (zvýšení ceny při konstantním zisku vede ke snižování hodnoty tohoto ukazatele). Při úrovni cca necelých 10% podílu zisku z ceny vody považuji za podstatně významnější pro ovlivňování efektivity kontrolu a řízení nákladů. Musíme si uvědomit, že zisk je vždy trojjedinou veličinou a to jeho sumární entity, výnosů a nákladů. Prostor pro tvorbu nákladů je široký, mimo jiné „požíráním“ výnosů významně ovlivňují celkovou efektivnost podnikání. Proto patří samotné snižování nákladů, resp. jejich úspora, k bezprostřednímu profitu pro vodárenskou firmu za daných specifických podmínek, kdy je často velmi obtížné vyjednat se zástupci samospráv (sledujících přirozeně politické dopady vlastního rozhodování) výraznější zvýšení cen vody.

Do ceny vodného a stočného se promítá mj. nezbytné investování do infrastruktury. Máte signály o tom, že někteří provozovatelé nebo vlastníci investice podceňují a dosahují proto nižší cenu vody za cenu zastarávání a zanedbávání sítí?

Cena vody obecně by měla při zajištění dodávek služby za nejlepší cenu pro konečného spotřebitele umožnit pokrytí nezbytných nákladů spojených s dodávkou a odváděním vody, nákladů spojených s ochranou životního prostředí, vytvořit potřebné zdroje pro obnovu majetku a zajistit odměnu investora odpovídající vloženým prostředkům. V přechodném období lze pochopitelně dočasně uměle potlačovat velikost některé z těchto položek, které se ovšem následně projeví negativně s projevem skokového výrazného zvýšení ceny. Opravdu lze v některých případech skutečně vypozorovat přístup některých vlastníků, který nelze zrovna označit za „postup a péči řádného hospodáře“, kdy v zájmu krátkodobých zpravidla neekonomických cílů uměle udržuje neměnnost cen pro vodné a stočné v obci bez ohledu na vývoj nákladových poměrů a stárnutí a opotřebení infrastrukturního majetku. Tato dočasná úspěšnost však znamená jen riziko budoucího problému. Ekonomika provozu je neúprosná a vždy se přihlásí.

Děkujeme za odpovědi
.

redakce, 12. 7. 2013
Doporučujeme:

Konference Financování vodárenské infrastruktury 2016 se blíží

Další ročník již tradiční konference proběhne příští týden v hotelu DAP na Vítězném náměstí v Praze. Na programu opět budou aktuální informace z oblasti vodárenství, novinky z programu OPŽP i zkušenosti konkrétních měst a obcí s dotačním procesem.

více »

Dlouhý: Věříme, že předpis bude vrácen k přepracování předkladateli

Opět v přesném znění zveřejňujeme reakci Vladimíra Dlouhého, prezidenta Hospodářské komory, na otevřený dopis profesora Wannera k návrhu nového nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod. Ten byl předložen vládě bez diskuze s odbornou veřejností a obsahuje několik významných nedostatků.

více »

Případová studie: Tisíce nových vodovodních přípojek v Afghánistánu

V listopadu 2008 byla zahájena realizace programu zavádění efektivního obchodního modelu v oblasti poskytování vodovodních a kanalizačních služeb (CAWSA) v Afghánistánu. Díky programu vzniklo více než 4800 vodovodních přípojek a náklady na výrobu poklesly až o 55 %.

více »

Případová studie: Město Calgary, Kanada

Calgary se zařadilo na první místo nejnovější studie U.S. and Canada Green City Index, v kategorii voda, kterou provedlo Economist Intelligence Unit. Ve srovnání s 26 severoamerickými městy má Calgary nemenší únik vody (4 %) a je hluboko pod průměrnou spotřebou vody na osobu za den.

více »

Pro africkou vodu jsou normy přínosem

Nové video ukazuje, jak normy pomáhají vodárenské společnosti v Senegalu zvyšovat spolehlivost a účinnost provozu.

více »

Dva milióny lidí v Bukurešti se již nemusí obávat záplav

Bukurešť v minulých letech zažívala časté záplavy, převážně v důsledku nedostačujícího kanalizačního systému. Dlouhodobé řešení, ke kterému dospěli odborníci Veolie v Rumunsku, zlepšilo každodenní život místních obyvatel.

více »

Závod 21. století: Spojení urbánní ekologie a životního stylu

Závod na zpracování kalů vybudovaný skupinou Veolia v Hong-kongu je více než jen průmyslovým podnikem. Jde o skutečně ekologicky šetrný komplex, který je z hlediska energie a vody naprosto nezávislý a soběstačný.

více »

Případová studie: Společnost PSA Peugeot Citroën, Francie

Již více než deset let se Veolia stará o správu a údržbu závodů 
v Mulhouse, Sochaux a Vesoul pro společnost PSA Peugeot Citroën.

více »

Případová studie: Společnost Marafiq, Saudská Arábie

Poté, co postavila odsolovací stanici Jubail I, byla Veolia vybrána společností Marafiq, aby koncipovala, postavila a provozovala největší odsolovací stanici na ultrafiltraci a reverzní osmózu v Saudské Arábii, Jubail II.

více »

Případová studie: Společnost Vallourec

Společnost Vallourec přejala nástroj vyvinutý společností Veolia pro sedm svých nejdůležitějších výrobních závodů.

více »

Případová studie: Společnost Diageo, Spojené království

Diageo vznikla v roce 1997 spojením společností Guiness a Grand Metropolitan. Dnes se jedná o největší firmu prodávající piva, vína a lihoviny na světě. Snaží se o snížení energetických výdajů a spotřeby vody ve svém hlavním skotském závodě.

více »

Za tři roky uspořila Veolia celosvětově 750 milionů eur

Ozdravný proces v rámci Veolie probíhá už třetím rokem. Mezinárodní společnost působící ve vodohospodářství, energetice, ale také odpadovém hospodářství se v rámci celosvětové restruktualizace podařilo prakticky smazat svůj dluh i získat finanční prostředky na další investice a rozvoj.

více »

Společnost: Mettis Aerospace, Spojené království

S cílem snížit náklady spojené se spotřebou vody a zlepšit vodní bilanci se Mettis Aerospace v roce 2002 obrátila na společnost Veolia, aby se tato postarala o zpracování a recyklaci odpadních vod. Nová smlouva toto partnerství prodlužuje až do roku 2022.

více »

Případová studie: Společnost Total, Evropa

Total zvolil automatizovaný proces čištění „non entry“ společnosti Veolia pro své průmyslové nádrže v evropských závodech.

více »

Případová studie: Společnost Tatweer Petroleum, Bahrajn

Bahrajnská naftová společnost Tatweer Petroleum se rozhodla zvýšit výkonnost svých kapacit na zpracovávání odpadních vod u svých naftových vrtů. Vybrána byla společnost Veolia. 

více »

Veolia a IBM uzavřely partnerství, vybudují „inteligentní města“

Veolia a IBM oznámily globální partnerství v oblasti „inteligentního“ vodohospodářství, energetiky a nakládání s odpady ve městech. Společnosti začnou využívat koncept „smart city“ využívající výhod digitálních technologií ve veřejných službách.

více »

Případová studie: Společnost Danone, Francie

Zavedením nejvhodnějšího řešení pro znečištěné obaly se Veolii podařilo citelně zlepšit využití odpadů společnosti Danone.

více »

Případová studie: Společnost Rio Tinto, Austrálie

Veolia dodává služby průmyslového čistění ve dvou velkých povrchových uhelných dolech společnosti Rio Tinto, v Novém Jižním Walesu.

více »

Případová studie: Město Šanghaj, Čína

Za deset let se služby dodávky vody v Šanghaji-Pudongu staly světovou platformou odborných zkušeností uvádějící do praxe vrcholně inovační technologie v oblasti řízení sítí zásobování pitnou vodou.

více »

Případová studie: Společnost Mars, Nizozemsko

Veolia doprovází skupinu Mars ve své strategii snížení vodní a uhlíkové stopy.

více »

Případová studie: Společnost K+S Potash, Kanada

Kanadská filiálka skupiny K+S, která je jedním z prvních světových výrobců hnojiv, se rozhodla integrovat HPD řešení vypařování-krystalizace do srdce svého nového závodu na výrobu potaše, v oblasti Saskatchewan.

více »

Případová studie: Společnost Marine Harvest, Norsko

Norská společnost Marine Harvest, světová jednička v chovu lososů, svěřila Veolii koncepci a výstavbu tří výrobních jednotek lososů, které patří mezi největší a nejmodernější ve svém druhu.

více »

Případová studie: Společnost Shell Pearl, Katar

Veolia vyvinula unikátní proces na recyklaci odpadních vod vzniklých při zkapalňování plynu, kdy je 100 % opět použito přímo na místě.

více »

Případová studie: Společnost L’Oréal, Čína

Veolia a L’Oréal vyvinuly unikátní řešení na zpracování a využívání odpadových vod v závodě Suzhou, který se nachází v provincii Jiangsu, Čína.

více »

Případová studie: Město Praha, Česká republika

Čeští spotřebitelé mají prostřednictvím smartphonů přístup k veškerým informacím ohledně služeb dodávky vody. Veolia nabízí dvě aplikace dostupné z iPhonu i ze smartphonů se systémem Android.

více »

Případová studie: Vodárenské sdružení SEDIF, Francie

První vodárenské sdružení obcí v Evropě SYNDICAT DES EAUX D’ÎLE-DE-FRANCE (SEDIF) opět projevilo důvěru společnosti Veolia a v nové smlouvě, jejíž prioritou je solidarita, jí na dalších osm let svěřilo řízení svých veřejných služeb.

více »

Případová studie: Společnost Bonduelle, Maďarsko

Maďarská legislativa nařizovala výstavbu čistírny odpadních vod pro závod v Nagykőrösu. Společnost Bonduelle se obrátila na společnost Dalkia, která okamžitě navrhla využití bioplynu získaného 
z organických látek pro výrobu páry.

více »

Případová studie: Farmaceutická společnost AstraZeneca, Spojené království

AstraZeneca je jednou z největších světových farmaceutických společností a vyrábí inovativní léky, které účinně pomáhají bojovat proti nemocem, a to ve všech hlavních terapeutických oblastech. Závod v Macclesfieldu zahrnuje 15 specializovaných výrobních jednotek, které tyto léky vyvíjejí a produkují.

více »

Případová studie: Anglie & Wales, Spojené království Velké Británie a Severního Irska

Počet obyvatel: 55 000 000
 

  • V Anglii a Walesu vzrostlo procento vzorků pitné vody odpovídajícím evropským standardům na 99,96 %.
  • Roční investice do vodovodní i kanalizační infrastruktury se od privatizace v roce 1989 v Anglii a Walesu více než zdvojnásobily.
  • Po privatizaci v roce 1989 vzrostlo procento anglických řek, ve kterých byla kvalita vody spíše dobrá nebo vynikající, z 55 % na 72 %.
  • Rozsáhlé výkonnostní úspory uvnitř společností umožnily, aby se téměř 70 % nákladů na nové investice neprojevilo zvýšením plateb fakturovaných zákazníkům. 
  • Úniky klesly přibližně o třetinu, což odpovídá denní spotřebě více než 10 mil. lidí.


 

více »

Případová studie: Chile, městská aglomerace

Počet obyvatel: 15 000 000
 

  • Podíl lidí žijících ve městech, jejichž odpadní vody jsou před vypuštěním vyčištěny, vzrostl z méně než 17 % v roce 1998 na 87 % v roce 2010.
  • Rozsáhlé zemětřesení v roce 2010 poškodilo řadu sítí. K jejich opravení došlo velmi rychle a koncoví uživatelé vody nenesli žádné dodatečné náklady.
  • V uplynulém desetiletí se roční objem investic do vodohospodářské infrastruktury zvýšil přibližně 5 krát oproti stavu před privatizací v roce 1989.
více »

Případová studie: Uganda, malá města se soukromým provozovatelem

Počet obyvatel: 880 000 

 

  • Počet aktivních zákaznických přípojek vzrostl ze 4 700 v roce 2002 na 34 631 v roce 2011 – nárůst o 640 %.
  • Během 5let se zvýšil objem fakturace a vyinkasovaných částek soukromými provozovateli 8 krát.
  • Vládní dotace na každého nově připojeného zákazníka jsou díky „output-based“ modelu a předfinancování ze strany soukromých provozovatelů podstatně nižší než v tradičním modelu „input-based“ projektů.
více »

Případová studie: Město Petropolis, Brazílie

Počet obyvatel: 290 000
 

  • I když počet obyvatel vzrostl o 15 %, podíl připojených lidí k veřejné vodovodní síti se zvýšil z 56 % na 92 %.
  • Ztráty vody klesly z 50 % na 19 %.
  • Počet vodovodních přípojek vzrostl 2,5 krát.


 

více »

Případová studie: městské aglomerace, Senegal

Počet obyvatel: 5 500 000

  • Zatímco v roce 1996 mělo přístup k veřejným vodovodním sítím prostřednictvím soukromých kohoutků nebo veřejných uličních hydrantů pouze 80 % obyvatel měst, dnes je napojeno již 98,5 %.
  • Vybudováním 220 000 nových domovních přípojek se podařilo snížit procento lidí, kteří využívali veřejné uliční hydranty - z 22 % na 10 %.
  • V důsledku dotovaného budování vodovodních přípojek získalo 1,7 mil. převážně chudých lidí možnost mít pitnou vodu doma přímo z kohoutku.
  • Tarify pro domácnosti se v uplynulých 9 letech nezměnily.
více »

Případová studie: Město West Jakarta, Indonésie

Počet obyvatel: 4 500 000

  • Bylo vybudováno 213 000 přípojek, čímž došlo ke zdvojnásobení počtu připojených zákazníků.
  • Pokrytí službami vzrostlo z 32 % v roce 1998 na 63,5 % v roce 2011. Počet připojených obyvatel se zvýšil o 1,3 mil.
  • Díky mechanismus OBA (Output Based Aid) mohla společnost PALYJA připojit k vodovodní síti dalších 30 000 obyvatel.
  • 16 000 lidí bez připojení k síti má přístup k vodě prostřednictvím instalovaných vodních kiosků.
více »

Diskuze o způsobu regulace posunuta do konce listopadu

Ministerstvo průmyslu a obchodu má do konce listopadu zanalyzovat možné varianty koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství. Vyplývá to z dnes schváleného materiálu, uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády premiér Bohuslav Sobotka.

více »

O pachtovních smlouvách, novince v Občanském zákoníku - s Mgr. Janem Tomanem

S Mgr. Janem Tomanem jsme si povídali o novém právnickém pojmu "pachtovních smlouvách" a praktických důsledcích zavedení této změny Občanského zákoníku pro oblast vodárenství.

více »

Vláda přerušila debatu o regulaci cen ve vodárenství

Vláda dnes přerušila jednání o návrhu koncepčního řešení regulace cen ve vodárenství. Podle premiéra Bohuslava Sobotky je nutné upravit navrhované usnesení a zúžit počet navrhovaných variant řešení. Premiér to uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády.

více »

Ministr životního prostředí Richard Brabec obměnil celé vedení ministerstva

Ministr životního prostředí Richard Brabec po svém uvedení do funkce odvolal všechny náměstky ministra z funkce. Na jejich pozice jmenoval nové vedení ministerstva.

více »

Musíme co nejvíce snížit hrozící ztrátu peněz z Operačního programu Životní prostředí

Operační program Životní prostředí je v úspěšnosti čerpání financí z Evropské unie nejhorší v České republice. Ministr životního prostředí Richard Brabec chce přesunout část peněz v rámci jednotlivých prioritních os do oblastí, kde je větší šance na úspěšné dokončení projektů a zároveň budou mít reálný přínos pro zlepšení životního prostředí.

více »

Pachtovní smlouvy ve vodárenském sektoru? - dokončení

Smlouvy o nájmu a provozování a koncesní smlouvy pohledem nového občanského zákoníku.

 

více »

Pachtovní smlouvy ve vodárenském sektoru? - úvod

Smlouvy o nájmu a provozování a koncesní smlouvy pohledem nového občanského zákoníku.

více »

Frélich: V tuto chvíli se o dalším přesunu z OPŽP nejedná

Rrozhovor s prvním náměstkem MŽP ČR Martinem Frélichem o čerpání evropských dotací z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), zdlouhavých procesech, chybách v přípravě či administraci, letošním schváleném převodu 3,7 miliard korun z OPŽP na podporu výstavby pražského metra a chystaném programu pro další období.

více »

Raizl: Velikost provozovatele či vlastníka přispívá k vyšší efektivitě

O efektivitě vodárenských provozovatelů a přiměřeném zisku tentokrát s Antonínem Raizlem z poradenské společnosti Ernst & Young.

více »

Pro municipality

V této sekci naleznete aktuální témata i informační podklady určené municipálním vlastníkům vodárenské infrastruktury.

více »

Přehled zákonů vztahujících se k oblasti vodárenství

Vodárenství v ČR je upravováno celou řadou zákonů, vyhlášek, nařízení a dalších právních předpisů.

více »

Vodárenství v rukou ministerstev

Jak jsou nastaveny kompetence ministerstev v koloběhu vody od zdroje po koncového uživatele?

více »